Šourkova cesta Obřím dolem a Úpským rašeliništěm na Výrovku

Pec pod Sněžkou Informační centrum Turista - Pec pod Sněžkou Informační centrum Turista

Tato velmi náročná trasa začíná v centru Pece pod Sněžkou. Po modré značce se vydáme směrem ke kapličce, kde postupně mineme odbočku k dolní stanici lanovky na Sněžku, informační středisko správy KRNAP, několik horských bud a Kavinovu desku. Prakticky po celou cestu se budeme pohybovat v I. a II. Zóně národního parku - je tedy na místě maximální ohleduplnost vůči horské přírodě. U kapličky stojíme vlastně na zbytcích hráze staré přehrady - tzv. klauzy z 16. - 17. století (používané k plavení dřeva v období s nedostatkem vody). Zde tedy začíná stopadesátikilometrová pouť krkonošského dřeva po Úpě a Labi ke kutnohorským stříbrným dolům. Od kapličky vlevo od nás je pro změnu dráha sněhové laviny v Malé Studniční jámě (rozsáhlá lavina tu sjela např. v roce 1962). Z cesty za kapličkou se před námi mírně vlevo otevírá pohled na Dolní Úpský vodopád. V zimě je cesta dále uzavřena, v létě překřížíme na pravém úbočí dráhu jedné z osudných mur a stoupáme k místu připomínajícímu slavnou hornickou historii Obřího dolu – tzv. Kovárně. U ní se nám přímo naproti na svahu Studniční hory nabízí pohled na Čertův hřebínek a na vynikající přírodovědné lokality – Čertovu rokli a Čertovu zahrádku.

Cesta nás vede dál alpinskou hranicí lesa, kde se setkáme s vlajkovými formami smrků a s kosodřevinou. Chvíli po té, co vyjdeme z lesa, se objeví po pravé straně vodárna pro Sněžku – nesprávně bývá nazývána „trkač“, správně jde o Peltonovu tubínu. Vzápětí překřížíme jednu z lavinových drah Obřího dolu. Cestou se nám otevírá pohled na protější Úpskou jámu lemovanou Úpskou hranou a skrývající nejznámější krkonošskou zahrádku – Krakonošovu.

Pokračujeme až na hraniční hřeben k místům, kde po naší levé ruce dává zarovnaný terén i rumištní vegetace stále ještě znát, že tady až do roku 1984 stávala Obří bouda. Slezský dům přežil na polské straně dodnes. V těchto místech máte na výběr z několika tras, kudy vyrazit dál. Můžete se buď napojit na cestu Česko - polského přátelství směrem na Špindlerovku po červené značce nebo opačně na Pomezní boudy a nebo se nechat vést přes Úpské rašeliniště.

Přes rašeliniště pokračujeme k Luční boudě, největší, možná i nejstarší a rozhodně nejlegendárnější boudě Krkonoš, u níž máme možnost napojení se na trasu do údolí Bílého labe, pramenícího na Úpském rašeliništi. Můžete jít také dál po červeně značené cestě kolem Rennerova kříže a Památníku obětem hor.

Vpravo necháváme Luční horu. Překročíme též linii pohraničních opevnění, jejichž stavba začala v roce 1937 – malým bunkrům pro 7 mužů se říkalo „řopíky“ podle zkratky ŘOP a jejich hustota byla 6 objektů na 1 km. U Výrovky (původní budova pocházela z 18.stl.) odbočíme po zelené dolů do Pece. Dále od Richterových bud máme několik možností sestupu. Buď přes Zelený důl podél Divokého potoka nebo Železnou stezkou.