Úpská rašelina

Od roku 1952 přírodní rezervace nacházející se v mělké proláklině mezi Sněžkou, Hraničním hřbetem a Studniční horou ve výšce 1400 - 1425 m. Pramení zde Úpa a Bílé Labe.

Úpské rašeliniště je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Díky drsnému místnímu klimatu se tu uchovala řada druhů flóry a fauny z ledové doby (tzv. glaciální relikty), např. všivec sudetský (Pedicularis sudetica), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica), šídlo horské (Aeschna coerulea). Své nejjižnější rozšíření zde nalezl ze severu pocházející malý ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), krčící se v podrostu borovice kosodřeviny (Pinus mugo); ta zde má, jakožto druh původem alpský, zase své nejsevernější stanoviště. Rašeliniště vzniklo především postupným odumíráním rostlinek mechu rašeliníku (Sphagnum sp.), lišejníků, tráv a ostřic aj. již v době před 5000-6000 lety.

Úpské rašeliniště je jedna z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš a významnou hydrologickou oblastí. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě, která přes Úpskou hranu padá hluboko do Obřího dolu. Bílé Labe protéká západním směrem kolem Luční boudy a u Dívčích lávek nad Špindlerovým Mlýnem se stéká s hlavním tokem Labe.