09. Sněžné domky

Luční enkláva Sněžné Domky (dříve Weiselt) leží v závětrném prostoru, kde se každoročně hromadí sníh a setrvává zde až do pozdního jara. Odtud pramení i staré rčení „Není na Rýchorách jaro, dokud leží na Weiseltu sníh“.

Svahy Rýchor zde spadají do mělké žacléřsko-svatoňovické černouhelné pánve. Uhlí se zde od roku 1992 již netěží.

Od 14. stol. se ve Sklenařovickém údolí, v Bártlově lese a na některých tocích těžilo či rýžovalo zlato. Výtěžnost byla velmi malá (v nejúspěšnějším roce 1664 pouhých 70 g), a proto se od této činnosti postupně ustoupilo. Mnohé skutečnosti o středověké těžbě zlata však dodnes zůstávají zahaleny tajemstvím. Neobvykle velký je např. rozsah povrchových dobývek v Bártlově lese, který vůbec neodpovídá údajně malé výtěžnosti. Ostatně Rýchorám byl kdysi přidáván přívlastek „zlaté“.

Dominantou okolí Žacléře je barokní zámek, původně středověký hrad, střežící od 14. stol. Zemskou cestu z Čech do Slezska. V roce 1628 odcházel po této cestě do exilu Jan Amos Komenský.
Žacléřskou pánev uzavírá na východní straně protáhlý hřbet Vraních hor s vrcholem Špičák (880 m n. m.)