Hrabačov, Javorek
PSČ: 514 01
Počet obyvatel: cca 5900
Nadmořská výška: 464 m nad mořem
posta@mesto.jilemnice.cz
www.mestojilemnice.cz
Obec je členem svazku:
Krkonoše - svazek měst a obcí
Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš a má dnes necelých 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž hospodářským a kulturním centrem se stalo.
Historie:
Město vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu.
Odlehlá poloha léta chránila město před vážnými válečnými pohromami, ale na druhé straně způsobila jeho pomalý rozvoj. Ten byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části. Z 15. století pocházejí první zmínky o jilemnických dolech, v následujícím století se připomíná zdejší vyspělé plátenictví. Katastrofální pro město byly důsledky třicetileté války. V roce 1634 bylo vypáleno Švédy a zchudlo natolik, že stavba skromné dřevěné školky v roce 1638 a znovu v roce 1683 si vyžádala spolupráci obou částí rozdělené obce a odprodej části obecního majetku. Obchod váznul po celé 17. století, a pokusy obnovit zdejší těžbu rud se minuly účinkem.
Pronikavý obrat k lepšímu nastává teprve rokem 1701, kdy se obě části panství opět sloučily pod rukou jediného majitele - hraběcího rodu Harrachů, jehož příslušníci vynikali pružnou a progresivní hospodářskou politikou. Noví majitelé v prvé řadě pozvedli na světovou úroveň zdejší sklářství a plátenictví. Ze zahraničí nechali dovézt kvalitnější lněná semena a zároveň přizvali zkušené zahraniční odborníky, kteří měli naučit zdejší lid lepšímu zpracování lnu. Harrachové zakládali četná bělidla, jež poskytovala odpadní látky využívané s úspěchem v zemědělství jako první umělá hnojiva. Plátenická sláva města vyvrcholila ve druhé polovině 18. a na počátku 19. století, kdy se zde tkaly vynikající batisty, závoje i další zboží špičkové kvality. Sláva zdejších výrobků daleko překročila hranice rakouské monarchie. Město bohatlo plátenickým obchodem. Jeho někdejší zámožnost se zračí např. v řadě barokních soch v ulicích či v monumentální barokní architektuře a cenném zařízení kostela sv. Vavřince. Zvýšený stavební ruch však provázely také zhoubné požáry, obzvláště v letech 1788, 1803, 1838.
Během první poloviny 19. století plátenictví zvolna upadalo. Textilní podnikání stále více ovládala moderní tovární velkovýroba, v níž se Jilemnice nedokázala výrazněji prosadit. Teprve ve druhé polovině století se ve městě opět začalo čileji podnikat. V roce 1892 přivezl hrabě Jan Harrach do Krkonoš první lyže pro své lesní dělníky, lyžování se tady ujalo neobyčejně rychle a rozšířilo se do všech vrstev obyvatelstva. Jilemnice se stala nejvýznamnějším českým lyžařským centrem, jistě právem označeným přídomkem "kolébka českého lyžováni". Zdejší lyžaři založili r. 1894 první samostatné lyžařské sdružení v českých zemích a na Slovensku "Český krkonošský spolek Ski". Slibný rozvoj města pokračoval i v meziválečném období. Přibrzdily jej teprve mnichovské události, jež posunuly státní hranici až do těsného sousedství města a ochromily z velké části místní ekonomické vztahy i turistický ruch.
Po roce 1945 se změnila struktura průmyslu. Textilní závody byly zčásti nahrazeny průmyslem strojírenským a průmyslem potravinářským (a. s. Cutisin, jediný výrobce umělých střev v České republice).
